Po dlouhé době
Včera v 11:35
|
Nico Rosberg
Tak pro jednou mu to zase sluší, ještě se teda moh oholit. Ale ten běh z moře byl opravdu působivej :D
Právě sem se zamilovala
Neděle v 16:10
|
Já a blog
a naštěstí v tom tentokrát nemá prsty, nebo nedej bože rty, žádnej chlap. Ale jde o styl. Steampunk. Přišla sem k tomu tak, že v Red Ravenu jsou teď 20% slevy na všechno zboží skladem a já mam opravdu silný nutkání si pořídit korzet :D mám vyhlídlej úplně jinej, na hnědou moc nejsem, ale tenhle styl "a la pirát" se mi prostě hrozně líbil :D a pak už to byly samý ozubený kolečka... :D
no jestli mě to nepustí asi o tom ještě něco napíšu :D
Vysněný kluk
Sobota v 15:32
|
Zábava
Uvědomila sem si, že sem byla zbavena jakýchkoli představ o mém vysněném klukovi, krom toho, že prostě musí mít dlouhý vlasy... Prostě si "pana dokonalýho" neumim představit, možná proto, že už sem jednoho našla, bohužel měl tu jednu zásadní vadu... Našla sem takovou zajímavou anketu jak by takový "kluk smů" měl vypadat. http://cosmoboy.cz/clanek/91/
U mě by to bylo asi takto (škoda že se neptala na ty vlasy :D):
1. teď už taky drsňáka :D
2. Brunet, blond možná, nakonec, na tom tak nesejde, ale každopádně radši přírodního, nic crazy :)
3. Zelené!!
4. těch 185 je fajn :)
5. svalovec
6. vím, že funguje i sportovec a malíř v jedné osobě ;)
7. ani jedno ani druhý, stejně :D
8. jistěže!
9. kdo by nechtěl, že
10. příroda funguje, stadion opravdu ne (teda klidně ale ne rande...)
11. no... já byla nucena zkoušet rugby... :D :D
co se oblečení týče tak to už fakt nevim, to bych radši nechala na něm, ale miluju trika bez rukávů ;) náramek či řetízek nebo zub z krokodýla je taky fajn, ale náušnice ne. tetování... když by to nebylo přehnaný... a boty nevim, ale sandály pokud možno ne :D
Kabáti to jistí
13. května 2012 v 22:33
|
Já a blog
Nevim co do tý hudby dávaj. Nevim proč právě oni. Ale tahle hudba mi jde z uší rovnou do srdce. Když je posloucham, neni nic, neni svět, starosti, je jen hudba a skvělá hudba. Jak sem mluvila o rezonujícim vzduchu v plicích... To z počítače cítit nemůžu, ale přesto mě ta hudba naplňuje, prostupuje mnou radost. Tohle mi na NW chybělo, neměla sem tu vnitří radost přímo od srdce, že je slyšim. Asi jediná věc, co byla na Nightwish lepší, byla teplota, na Kabátech bylo jako v pekle, ale když o tom tak uvažuju... člověk aspoň opravdu cítí, že žije.
Když sme u žití... vlastně sem si dost oblíbila jízdu na motorce. Také tam není nic než ubíhající svět okolo a důvěra v člověka, který sedí před váma.
Nevím proč, ale jedině Kabáti mi dokážou vlít novou energii do žil a chuť do života, když si připadám na dně. Pocit když tohle poslouchám... napadá mě jen jedna, o něco hezčí věc, ke který to přirovnat... ale tu si nechám po sebe ;)
I hudba zrazuje
13. května 2012 v 16:42
|
Já a blog
Skvělá že? Byla by, kdyby... Sluchátka mu z mikiny čouhaly příliš nakrátko. Tak, že jsem se musela přiblížit, až se naše vlasy dotýkaly. Ne, nemusela. Ale šíleně sem chtěla. A pak přišla ta skvělá hudba a já pořád cítila na hlavě jeho měkký kudrny... ztrácím kontrolu, už nevim co dělat, na nic se nedokážu soustředit. A teď mi ho už i hudba připomíná.
Spousta je jich fialových
12. května 2012 v 23:06
|
Já a blog
"Už jsi viděla psa? Psi jsou mí oblíbení lidé. Někteří mají hladkou srst, někteří ne. A spousta je jich fialových."
Jen se snažím co nejvíc unavit, abych usla hned jak si lehnu a nemusela přemýšlet, vzpomínat, tak koukám na hvězdnou bránu... Koukám do sešitu na Zsv a čtu tady, že jako flegmatik, bych měla mít nedostatek citového zaujetí. To teda rozhodně neni muj případ, mám ho možná až příliš... Sakra, posledních pár dní trávim tak, že se snažim nestrácet koncentraci a myslet na cokoli jinýho. Přestávám na to mít sílu, nevím co dál. Čím dál častěji se mi myšlenky rozutečou. Mám pocit jako by mi něco uťali, jako by mě velkej kus chyběl... Vždycky sem se těšila na snění před spaním a osvobozující spánek, teď se ho děsím, bojím se povolit uzdu myšlenkám a bojim se, co by se mi mohlo zdát. Bojim se, že by to bylo příliš krásný, že bych se nechtěla probudit... Nevím jestli to tam uvnitř zavřít a počkat až to odezní, nebo to pustit ven, ale mám strach, že pak by mi byla dobrá každá jiná bolest kromě téhle... Zítra už si snad budu vědět rady, svěřila sem veškerou důvěru jednomu člověku, a tak věřím, že mi poskytne útěchu.
Matykářka
11. května 2012 v 16:59
|
Já a blog
máme fakt děsnou matikářku, nic nudnějšího než její hodiny snad neznam. Tak si tam tak dneska ležim na lavici a ona: Co ty, Terezo, tam tak ležíš? Nudíme se, nudíme? povídam: UTRPĚLI SME vážnou zlomeninu srdce! - No tak tě necham dneska, jenom neudělej nějakou hloupost...
Abych se neužírala svým zoufalstvým, šla sem dneska nakupovat do sekáče a skutečně se cítim docela dobře. Přinesla sem si 2 mini sukně (takže se letos neusmažim v mých kalhotech z Red Ravenu) a takový triko-šaty (prostě sem je tam nemohla nechat :D ) a to celý za dvě stovky, akorát zase samá černá, nemůžu si pomoct :D budu muset vyhrabat něco barevnýho... a popravdě mam hroznou chuť se udělat opravdu hezká, aby toho litoval :D Ne že bych mu chtěla nějak škodit, nebo na něj byla naštvaná, to je čistě můj egoismus, komu by se líbilo být odmítnut? :D a ještě sem si koupila zase korálky (též sem si nemohla pomoct) takže si možná urobím nějakej náramek... a byla sem sbírat peří, hodlám si vyrobit křídla :D taky tu mám Ticho (3. díl Zavrženýho) a křížovky a každopádně bych se měla učit, takže se snad nějak zabavim, jen se zase bojim večera, to se všechny vzpomínky vrací...
Mé srdce lhalo, jeho oči lhaly.
10. května 2012 v 19:07
|
Já a blog
Jak zapomenout? Na vůni jeho vlasů, jak chutná? Hlas, smích? Já vlastně zapomenout nechci, ještě nikoho sem tak nemilovala. Je to nejkrásnější, co mě potkalo, i když to trvalo jen chvíli. Jen by to nemuselo tak strašně bolet. Chci si zachovat ty nejcennější vzpomínky, co mam, ale teď se naplnily takovou bolestí, že je těžký si je vybavovat. Jen sem si vzpomněla jak se lítá, zase mi urvali křídla. Zjišťuju, že střední je hlavně škola života, můžete prolezt klidně se čtyřkama, ale je důležitý žít. Měla bych ho přetáhnout atlasem, ale kvůli tomu, co k němu cítim a asi ještě dlouho cítit budu, se na něj nedokážu zlobit. Mrzí mě to, ale to je život a ten jde dál.
A trochu mě mrzí že z toho koncertu si pamatuju jen tu jednu věc...
Výsledek pozorování
9. května 2012 v 15:03
|
Já a blog
Chtěla sem dneska něco vyřídit, jenže na to musí bejt dva, no to je jedno, ale jak sem tak proseděla přestávku na chodbě proti záchodům, zdá se mi, že holek sice chodí na záchod mnohonásobně víc, ale kluci tam zase tráví víc času, neni to divný? :D
Zmatená
8. května 2012 v 21:40
|
Já a blog
Zmatená, nechápu, nevim na čem sem. Bylo mi řečeno, že den má 24 hodin, hodina 60 minut a minuta 60 vteřin, ale nikdo mi neřek, že vteřina bez něj bude znamenat věčnost, a tahle věčnost už trvá nějakých 605 tisíc vteřin, připadám si zrazovaná a zároveň nestrácím hrdost. Ničí mě... rozum a srdce mi říkaj úplně rozdílný věci a já už potřebuju dát jednomu za pravdu, kterýmukoli.
Jen jedno vim úplně jistě: sem šíleně zamilovaná.
Ivo Jahelka - Balada o úrazu snoubence Pepy
Ivo Jahelka - Balada o mezinárodní ostudě mysliveckého sdružení v Brodě
7. května 2012 v 22:00
|
Texty písní
Abych vám to trochu objasnila, tak Ivo Jahelka se pro své písně inspiruje skutečnými příběhy českého soudnictví, takže to mnohdy opravdu stojí za to, doporučuju doposlouchat! :D :D
Výchova psa
6. května 2012 v 13:46
|
Zábava
Neni vám to povědomý? :D
1. Pes nesmí do domu.
2. Dobře pes smí do domu, ale jen do vyhrazených prostor.
3. Pes smí do všech pokojů, ale nesmí se dotýkat nábytku.
4. Pes smí jen ke starému nábytku.
5. Tak jo, pes smí na nábytek, ale nesmí spát s lidmi v posteli.
6. OK, pes smí do postele, ale jen když se mu to dovolí.
7. Pes smí do postele, kdy si vzpomene, ale nesmí pod pokrývku.
8. Pes smí pod pokrývku, když je pozván.
9. Pes smí spát pod pokrývkou každou noc.
10. Lidé se musí psa dovolit, když s ním chtějí pod pokrývku.
11. V noci smí být s člověkem pod pokrývkou jen jeden pes.
12. Dobrá tak tedy dva psi, ale nikdy víc.
13. No, i když...
Inzeráty
6. května 2012 v 13:45
|
Zábava
Prodá se starožitný stůl vhodný pro ženy s tlustýma nohama a šupletem.
Jste negramotný? Ještě dnes nám napište a pošleme vám zdarma instrukce jak to napravit.
Speciální nabídka obědů: Krocan 120 Kč, kuře nebo hovězí 100 Kč, děti 70 Kč.
Prodáme pejska. Žere všechno a má moc rád děti.
Netrháme vaše prádlo v automatických pračkách. Děláme to pečlivě ručně.
Další články
- Jak se mi to rozleželo 6. května 2012 v 12:48
- Jarní únava 5. května 2012 v 16:42
- Trollí značka 4. května 2012 v 13:29
- Rada 3. května 2012 v 17:08
- 1. máj 1. května 2012 v 20:21
- Funny Nightwish 1. května 2012 v 13:32
- Dýchám hudbu 1. května 2012 v 12:00
- Další otázka ze života 27. dubna 2012 v 15:33
- Nightwish 27. dubna 2012 v 15:29
- Jo, už sem doma! :D 13. dubna 2012 v 22:04
Zde hledá 
