"Ač láska přináší naposled jen bolest, přece všechny slzy, které jsi vyplakal, byly splaceny již prvním polibkem."
Rubriku na reklamy nehledejte. Když napíšete "hlásni pro mě tam a tam", hlasovat pravděpodobně budu, ale né nutně pro vás! Vyberu si, co se líbí mně.

Listopad 2012

Princ na bílém koni

18. listopadu 2012 v 10:43 Já a blog
Doslova
Tedy doslova na koni, na bílém, nikoli papírový princ. Princové se šlechtickým titulem už se dnes opradu vyskytují jen zřídka, i když těch princů v přeneseném významu je snad ještě méně. A přece se občas nějaký najde, hoden všech věků čekání. Nevím jestli to bude navěky jako v pohádkách, ale ani bych se tomu nebránila.
Takže se mi přání z keltského rituálu nakonec splnilo :)

5. narozeniny blogu

14. listopadu 2012 v 20:00 Já a blog
No věřili byste tomu? :)))

Festival bojovníků - Housův mlýn

9. listopadu 2012 v 22:53 Já a blog
Nestíham! Fakt mam úplně mraky učení... Jo a další fešák mi dal košem, to je bída tohle... Ale všechno zlý je k něčemu dobrý ;)
3.11.
Vážně mam takovej pocit, že na mě jde puberta teprve co sem na gymplu...
Jelikož už sem vlastně šermířka, nemohla sem si nechat ujít Festival bojovníků v Táboře. Neni moc dobrý něco plánovat, jelikož plány většinou moc nevychází. Měl jet ještě spolužák, se kterým sem pak měla jet domu půlnočním vlakem, ale ten to odřek v pátek večer. Takže vyvstala otázka jak se dostanu domu. Každopádně sem ráno s třemi skvělými lidmi nasedla na vlak a jelo se. Doufala sem, že bude mít někdo večer cestu autem do Budějc.
Do Tábora je to hodinka a teď už budu vědět jak se dostat od nádraží na Housák. Okolo Jordánu. Loni sem ho musela vidět napuštěnej, ale nějak si to nepamatuju. Každopádně teď je zrovna vypuštěnej, člověka to svádí hledat na dně nějaký poklady.
Dorazili sme na Housák a zjistili, kde budeme spát. Jak to jen popsat... :D Prostě je to zážitek. Dopoledne byly workshopy. Um... nějak sem se neúčastnila. Ani nevim proč. Ale tak pro začátek sme se aspoň koukaly.
Dostali sme zadarmo najíst! No, taky to podle toho vypadalo... Dobře nechci bejt nevděčná :D Ale prapodivná polívka a šunkofleky mi fakt nejedou :D Ještě že sem si udělala svačinu. Po obědě začal program. Skvělé zábavné ukázky různých škol šermu. Přišlo celkem dost lidí, počasí taky nedopadlo tak špatně. Večer, když odešli lidé a zbyli sme šermíři, oslavili sme keltský svátek Samhain.

(ano, opravdu tam byla spousta pěkných vlasáčů :D)

Rituál obnášel vzít kamínek do LEVÉ ruky, vymyslet přání a hodit ho do potoka. No, nějak se nesplnilo... jen částečně :) Ukecali mě abych tam zůstala.
Pak se tak trochu tancovalo. Tak trochu... asitak do dvou do rána. Nirvana, Bon Jovi, The Rumjacks a spousta dalších věcí, který buď neznam, nebo znam ale nepamatuju se. Tanec neni muj obor... ale jak se říká: zpívej jakoby tě nikdo neslyšel, tancuj jako by tě nikdo neviděl. Hrozně mě bolelo za krkem! No jo, dlouhé vlasy. Kluci mě zvedli nahoru a pak mě hodili na jednoho šermířského mistra či kdo to byl, to je jedno, prostě měl zrovna v ruce kolu s medovinou! :D Takže vlasy zacuchané a slepené, no hrůza!!
Ve dvě ráno sme si řekli, že sme unavený, ale že se nám ještě nechce jít spát, tak sme šli čtyři ven. Skončili sme na nějakém dětském hřišti... Už tááák dlouho sem se nehoupala :D Ve tři sme se vrátili, všichni už byli zalehlí, tak sem šli taky spát. Na nás čtyři zbyly dvě matrace a dva spacáky :D tak my dvě holky sme spaly ve spacácích a na ty matrace sme se nějak naskládali. No, u mě se nedá mluvit o spánku, u cizích, bez svého polštáře, s tim vším chrápáním okolo... A ostatní se taky moc nevyspali, jelikož mi celou noc kručelo v břiše :D Stejně byla noc krátká, v 7 už bylo zase vidět a v 9 nám jel vlak zpátky.
Nemůžu popsat všechny podrobnosti, čte to moc lidí :D Ale bylo to naprosto suprové a poznala sem nové fajn lidi (některé hodně fajn :D). Doufám, že bude víc takových akcí :)
Domu sem se dostala v neděli v půl jedenáctý, usla sem a mamka mě nemohla ani vzbudit na oběd, spala sem do 5... :D